Just Friends... - Kapitola 10.

13. září 2018 v 19:07 | Linnie |  Just Friends...
Hi~
Sice jsem slibovala, že tenhle díl vydám už minulý týden, ale nějak jsem nebyla sto ho dopsat nebo jsem měla jinou práci a najednou bylo pondělí a mě nezbylo nic jiného nad tím pokrčit rameny, že vyjde až teď. Fakt se za to omlouvám, ale co začala škola totálně nestíhám. Snad se to trochu zlepší až si zajedu rozvrh a vše okolo. No užijte si dnešní díl, kdyby vám něco nedávalo smysl, já za to nemůžu. Může za to čas, protože se nedá zastavit ani natáhnout. tak Adios~


Jungkook
Jimin si poposedl blíž ke mně. Nevím, jestli to udělal schválně nebo si to neuvědomoval, ale tím mě podvědomě pobídl k tomu, abych udělal to co mi právě přišlo na mysl. Naklonil jsem se k němu a políbil ho.

Nejdřív jsem mu dal jen takovou dětskou pusu, když nereagoval ruku jsem mu zabořil do vlasů a políbil ho náruživěji. Nedocházelo mi, proč líbám svého nejlepšího kamaráda a nemůžu se donutit od něho odtrhnout. Ve chvíli, kdy mi Jimin začal polibky oplácet jsem na to zapomněl. Ruku jsem z jeho vlasů přesunul na záda a přitáhl si ho blíž.

Začínal mi docházet dech, takže jsem se odtáhl, ale jsem o pár centimetrů. Moje i Jiminova hruď se pod náporem prudkých nádechů rychle zvedala.

"Proč se tohle pořád děje?" zašeptal Jimin, když se jeho dech maličko uklidnil a dlaní přejel po mém předloktí.

"Nemám nejmenší tušení," zachytil jsem jeho ruku, když se dostal ke hřbetu té mé a propletl s ním prsty. Jimin se trochu zděšeně podíval na naše spojené ruce, pak zavřel oči a zhluboka vydechl.

Pokoj byl ponořený do tmy, jen pár paprsků měsíčního světla pronikalo skrz prosklené balkónové dveře a svítily Jiminovi přímo do obličeje. Poprvé jsem měl možnost prostudovat detaily jeho obličeje takhle z blízka. Tedy ne, že by jsme u sebe nikdy neseděli takhle blízko, ale nějak jsem neměl potřebu studovat jeho obličej. Teď když jsem to udělal, jsem měl pocit, že se toho nikdy nenabažím.

"Jsi krásný," vydechl jsem ohromeně. Jimin ke mně zvedl nečitelný pohled. Neměl jsem čas nad tím moc přemýšlet, protože o vteřinu později už byly jeho rty opět na mých.

Líbali jsme se opravdu dlouho, prozkoumávali jsme ústa toho druhého a já postupně zjišťoval, že porovnávat jakoukoliv holku s Jiminem je naprosto nemožné. Během toho, co jsme se snažili nacpat tomu druhému jazyk do krku, jsem si Jimina stáhl na klín.

Přišlo mi, že Jimin s každým polibkem zkracuje pauzu na nádech. Nevím tedy jak on, ale já dýchat potřebuju, takže když už jsem nádechy nestíhal, kousl jsem ho do spodního rtu. Jimin se o kousek odtáhl a s provokativním pohledem do mých očí a olíznutím se surově zakousl do mého krku. Bylo to jako dostat kopanec od koně přímo do hrudi. Donutilo mě to vzdychnout a zaklonit hlavu.

Jimin
Zakousl jsem se do Jungkookova krku. Cítil jsem jak se mu zadrhl dech a vzdychl. Zarazil jsem se a narovnal se. Kook na mě koukal zpod přivřených víček a prudce oddechoval. Upřímně nikdy jsem neviděl nic, co by bylo víc sexy.

"Jiminie," zakňoural a nespokojeně se zavrtěl.
"Copak bys chtěl?" začal jsem provokovat a prstem mu sjel od čelisti k okraji trička. Vyzývavě jsem hypnotizoval jeho oči, rukou jsem proklouzl pod triko a lehce přejel po lemu jeho tepláků. Bez toho, aby se na mě podíval, vytáhl mou ruku zpod jeho trika.

"Dneska ne," zašeptal a podíval se na mě svýma čokoládovýma očima. Chápavě jsem přikývl, i pro mě byla tahle situace zvláštní, ale má opilá mysl si dělala s mým tělem co se jí zlíbilo. Jelikož jsem na nižších pozicích nepochodil znovu jsem se zaměřil na jeho krk, na kterém jsem se pořádně vyřádil.

Trochu jsem se odtáhl, abych zhodnotil svoje dílo. Pořád jsem nebyl zcela spokojený. Chtěl jsem se vrátit ke své předchozí činnosti, ale Jungkook mě zastavil tím, že mě chytil za bradu.

"Končíme Minie," řekl jen, pak mi dal rychlou pusu na rty a shodil mě vedle sebe. Docela mě to vyděsilo, protože to udělal hrozně rychle a já nestihl jakkoliv zareagovat. To, že mě následně objal a půlkou těla zalehl, jsem bral už jen jako pomyslnou třešničku na dortu. Popřál mi dobrou noc a během chvíle usnul. Když jsem se konečně probral z toho šoku začal jsem ho hladit po vlasech a pořád dokola si prohlížel jeho klidnou tvář. S myšlenkou na to, že už se nechci probudit jsem po několika hodinách konečně usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 15. září 2018 v 18:47 | Reagovat

Jůůů...to bylo krásný šmajchlování. Ale jsem ráda, že na to hned nevlítli. Na to mají ještě čas...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama