Just Friends... - Kapitola 3.

13. října 2017 v 8:00 | Linnie |  Just Friends...
Hi~
Máte se? Já jsem tenhle týden dost vyšťavená. Pořád nějaké testy nebo zkoušení, do toho tréninky. Včera jsme měli zkoušku na tu akademii, co jsem o ní psala minule a jsme fakt zvědavá co z toho bude, protže to byla katastrofa. A ještě fakt netuším, jak teď budu stíhat psát, protože se mi přidal jeden další trénik navíc. Jako počítala jsem s tím už od minulého roku. Ale původně měl být v úterý, jenže nám ho přesunuli na čtvrtek, takže přijedu kolem čtvrté ze školy a v pět už musím zase pryč, abych byla na šestou v Praze. Takže jsem fakt zvědavá jak to budu stíhat. Tak držte palce ať se z toho nesesypu. Užijte si dnešní dílek a Adios~
BTW: Všechno nejlepší Jiminkovi k narozeninám přeju já a Jungkookie (můj králík).




I když byla teprve středa, večer jsem to doma se svými myšlenkami už nevydržel a vydal se ven. Nějak jsem skončil v jednom z místních barů. Posadil jsem se na bar a objednal si vodku. Házel jsem do sebe jednoho panáka za druhým a ani jsem si nepřišel opilý, když jsem najednou spadl ze židle. Čekal jsem bolest, ta ale nepřišla. Otevřel jsem oči a zjistil, že jsem spadl do náruče nějakému klukovi.

"Opatrně kotě, ještě si ublížíš," řekl mi se smíchem a pomohl mi posadit se zpět na židli.
"Ehhh...." vypadlo ze mě. Chtěl jsem mu vynadat, že mi nemá co říkat kotě, ale nějak moc se mi pletl jazyk. Otočil jsem se na něj a chvilku mi trvalo než jsem zaostřil. Vedle mě seděl kluk o něco málo starší než já. Vypadal celkem zvláštně, měl propíchané uši, dva kroužky v obočí a na krku vytetovaného hada, vlasy měl po stranách vyholené a delší kštici nagelovanou a obarvenou zřejmě na modro, ale barva byla již dost vymytá, takže to nebylo moc poznat. Na sobě měl čistě bílé tričko a přes něj přehozené černé sako.

"Copak kotě? Něco se ti na mě nezdá?" ušklíbl se posměšně. Ještě chvíli jsem na něj zíral něž se mi povedlo něco vykoktat.

"K-kdo si?" zeptal jsem se ho a rukou se opřel o bar, abych na něj znovu nespadl.
"Ah, zapomněl jsem se představit. Jsem Namjoon," pronesl ke mně svým hlubokým hlasem, na rtech stále ten provokativní škleb.
"Já jsem Jungkook," oplatil jsem mu už relativně normálně. Namjoon přimhouřil svoje čokoládové oči a tajemně se usmál. Mávl na barmana a něco objednal, moc jsem nevnímal, tak jsem nepostřehl co. Lehl jsem si na bar, protože mi začínalo být fakt blbě. Po chvíli jsem ucítil dotyk na svém rameni. Po očku jsem se podíval na Namjoona. Držel v ruce sklenku, kterou mi nabízel. Nedůvěřivě jsem se na sklenici díval, protože se v ní rozpouštěla jakási tabletka. Namjoon si mého pohledu všiml.

"Neboj, neublíží ti to. Jen se ti po tom udělá líp," ujistil mě se zvláštním úsměvem. Pokrčil jsem rameny a skleničku si od něj vzal.

"Tak na nové přátelství," pozvedl Namjoon druhou skleničku, jenž ležela na baru a přiťukl si se mnou. Trošku jsem se ze sklenice napil, abych zjistil jak to chutná. Překvapivě to bylo docela dobré, takže jsem vypil celý zbytek sklenice. Potom jsem si zase lehnul na bar. Asi po pěti minutách jsem se ale zase zvedl, protože mi najednou bylo překvapivě dobře. Měl jsem chuť skákat, tancovat, jakoby se mi vlila nová krev do žil.

"Tak co je ti líp?" zeptal se mě Namjoon stále sedící vedle mě.
"O h-hodně..."

Najednou se se mnou začalo všechno točit... a dál už jen tma.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Ráno jsem se k mému překvapení probral doma v posteli. Nesnesitelně mě bolela hlava a měl jsem pocit, že se každou chvíli pozvracím. Marně jsem se snažil si vzpomenout, co se vlastně včera stalo. Natáhl jsem se po telefonu, bylo už po desáté. Na školu jsem se vysral, stejně jsem nebyl ve stavu, kdy bych tam byl schopný dojít.

Asi po hodině jsem se konečně donutil vstát. Už jsem byl jakž takž schopný udržet se na nohách. Došoural jsem do koupelny a při pohledu do zrcadla jsem se docela zděsil. Měl jsem kruhy pod očima, že jsem vypadal jak panda. Jedním slovem vypadal jsem příšerně. Pak mi došlo, že jsem spal v tom, v čem jsem byl včera v baru. Oblečení bylo hodně načichlé cigaretovým kouřem a alkoholem, takže jsem ho ze sebe sundal a hodil do prádla. Ještě než jsem to udělal, jsem prohledal kapsy a našel malý papírek. Neváhal jsem a rozbalil ho.

'Včera to bylo zajímavé. Někdy si to zopakujeme. N'
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 13. října 2017 v 21:11 | Reagovat

Tak to jsem zvědavá jak tohle dopadne. :-)

2 Hatachi Hatachi | Web | 13. října 2017 v 22:51 | Reagovat

No...tak to bylo celkem zajímavé. Jsem zvědavá, jaké s ním má Joon plány. A co Tae? Těšim se na další díl ;-)
PS: Prosím tě, mohla bys změnit barvu písma? I když na to koukam s brýlema na zaostření, tak se mi to všechno rozmazává a nejde mi to číst. Děkuju...

3 Linnie Linnie | Web | 14. října 2017 v 5:08 | Reagovat

[2]: Tae? Kde jsi tam vzala Taeho? :D
PS. Jasně zkusím najít nějakou jinou.

4 Hatachi Hatachi | Web | 14. října 2017 v 9:42 | Reagovat

[3]: Omlouvám se...chtěla jsem napsat Jimin. Ale jak jsem měla v hlavě jednu povídku, co se chystam psát, tak jsem automaticky napsala Tae, protože jsem na něj zrovna myslela :-x
Za tu případnou změnu barvy písma moc děkuju :-)

5 Karis Karis | E-mail | Web | 24. října 2017 v 0:36 | Reagovat

Jakoze...wow. Namjoon se mi tam nezdá, ale to uz jsem ti říkala. Ja osobne si nemyslim, ze mezi nima neco probehlo, ale kdo vi, cim nas ještě potrapis:DD
Tesim se na to, co bude dal ❤

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama