Leave me alone- díl 24.

7. října 2016 v 8:00 | Linnie |  Leave me alone
Zdravím vás. Kupodivu jsem tohle napsala už minulou sobotu. Za což můžete být rádi, protože jinak by nic nebylo.

V úterý na mě začalo všechno padat, měla jsem den úplně na hovno, jedna kráva od nás ze třídy mě tak strašně nasrala, že kdyby tam nikdo nebyl, tak dostala po tlamě. A ve středu jsem se zase od svých spolužáků dozvěděla, jak hrozný jsem šprt, kráva a já nevím co všechno a už na to fakt nemám. Psychicky jsem na tom nikdy nebyla dobře a teď je to čím dál horší. Nic nestíhám, mám minimum volného času, (kterého bude za chvíli ještě míň) moje známky jsou čím dál horší, a mohla bych pokračovat. Fakt se moc omlouvám, kdyby následujících pár týdnů nevycházelo LMA. Potřebuju se hodit zpět do starých kolejí a pak už bude vše ok. Pokud si to někdo přečetl díky, že jste si na mě udělali čas a užijte si dnešní dílek ^^.

Btw: Za chyby se omlouvám, píšu přes mobil.



Jimin:
Na půl jsem seděl, opřený o zeď Yoongiho pokoje, s ním v náručí.

"Lásko nespi," šťouchl jsem ho do tváře. Yoongi roztomile zamručel, víc se ke mě přitulil a ruce mi obmotal okolo pasu. Trochu jsem se zasmál a políbil ho do vlasů. Tohle nemohlo být dokonalejší. Asi čtvrt hodiny jsem pozoroval spícího cukříka než jsem usnul taky.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Yoongi:
Probudil jsem se v Jiminově náruči. Slastně jsem vydechl, byl to skvělý pocit. Chvíli jsem ještě ležel, pak jsem se opatrně vyvlékl z jeho objetí a odebral se do koupelny. Osprchoval jsem se a do pokoje šel jen v ručníku. Všiml jsem si, že na mě Jimin kouká. Jen jsem se usmál, oblékl si boxerky a odešel, protože jsem měl hlad. Přemýšlel jsem co bych mohl uvařit. Nakonec jsem se rozhodl pro trochu nostalgie a udělal stejné jídlo, které jsem s Jiminem jedl úplně poprvé.
Když jsem to měl hotové, šel jsem za ním, se ho zeptat jestli má hlad. Srazili jsme se na schodech, takže jsem málem spadl, kdyby Jimin nebyl tak pohotový a nechtil mě.

Jimin:
Když jsem se probudil, byl jsem sám. Chvíli mi trvalo, než jsem se pořádně probral a uvědomil si, co se vlastně předtím stalo. Vlastně mi to došlo ve chvíli, kdy Yoongi vyšel z koupelny jen v ručníku. Přivřenýma očima jsem sledoval každý jeho pohyb. Když si všiml, že ho sleduju, usmál se hodil na sebe boxerky a odešel z pokoje. Plácl jsem sebou zpět do postele a začal přemítat o tom, jak to teď všechno vlastně bude, a taky o tom jaký bude vztah mezi Yoongim, Jungkookem a mnou. Asi o půl hodiny později, jsem se vyhrabal z peřiny a šel hledat Giho. Srazili jsme se na schodech a Yoongi by z nich spadl, kdybych ho nechytil.

"V pohodě?" zeptal jsem se a přitáhl si ho do náruče.
"Jo. Akorát jsem se tě šel zeptat, jestli nemáš hlad," zamumlal mi do ramene. Potutelně jsem se usmál.

*On je fakt zlatíčko.*

Trochu jsem se od něho odtáhl.
"Uvařil jsi něco?" zeptal jsem se a on jen přikývl. V tu samou chvíli se otevřeli vchodové dveře.

"Eh... A-ahoj kluci," ozval se trochu překvapený Namjoon. Oba jsme se s Yoongim jak na povel otočili. V tu chvíli mi došlo, že jsme oba polonazý. Rapmon na nás koukal takovým divným pohledem.

"O-omluvíš nás na chvíli?" vyhrkl jsem, a aniž bych počkal na jeho odpověď popadl jsem Yoongiho za ruku a táhl ho do pokoje.

Zabouchl jsem dveře a zády se o ně opřel. Koukl jsem na Yoongiho, který sotva zadržoval výbuch smíchu. Položil jsem si hlavu do dlaní a začal se smát s ním.

"Pojď ať dlouho nečeká," řekl Yoongi mezi tím, co se snažil přestat smát a obléknout se. Hodil jsem na sebe tričko a tepláky. Yoongi ke mně přišel, propletl se mnou prsty a vtiskl mi krátký polibek, pak jsme se ruku v ruce vydali za Namjoonem. Svalil jsem se na gauč, stáhl si Yoongiho do klína a objal ho okolo pasu. Namjoon seděl proti nám v křesle.

"Už jste si to konečně přiznali?" řekl najednou s úsměvem.
"Cože?" vyhrkli jsme s Yoongim oba na jednou.
"Věřte mi, těch vašich pohledů si nešlo nevšimnout," zakřenil se. Vyměnili jsme si s Yoongim nechápavý pohled a oba pokrčili rameny.

"Proč si vlastně přišel?" změnil jsem téma, protože mi v tuhle chvíli bylo fakt trapně.
"No, za ten týden co byl Yoongi pryč, jsem zjistil pár zajímavých věcí," ušklíbl se Namjoon tajemně. Yoongi mu naznačil, aby pokračoval.

"Za dva týdny přivezou Kwakovu gangu dost velkou a drahou zásilku. S ní nás budou schopní odříznout na několik měsíců," řekl Joon a čekal na Yoongiho reakci. Yoongi ze sebe sundal mé ruce a prudce se postavil.

"Zjisti všechno co se dá a hlavně co budeme potřebovat, já seženu lidi. Nesmí se k nim dostat," řekl rozhodně a Namjoon se potutelně usmál,: "Doufal jsem, že to řekneš."


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mrs. Z Mrs. Z | Web | 7. října 2016 v 15:11 | Reagovat

Skvělí dílek! :-)
Jinak, co se týká tvého nestíhání, klidně si dej pauzu, myslím, že tě za to z kůže nikdo nestáhne! Držím ti palce a doufám, že se to srovná! :-)

2 Hatachi Hatachi | Web | 7. října 2016 v 22:16 | Reagovat

A Namjoon si z toho nic nedělal.
Jinak to byl hezký díl. Těšim se na další.
A klidně si tu pauzu dej, nevím, proč to tak zbytečně hrotíš. Uč se, zlepši si známky a na ty kecy ostatních neber ohled. Jsou to jen závistivé ;-)

3 Karis Karis | Web | 8. října 2016 v 13:05 | Reagovat

Ok. Mam strach, co se jako bude dít. Ne fakt.
Děsí me to~ doufám, ze se nikomu nic nestane, protože jestli jo, stane se neco tobe:* :"D taky te miluji neboj xD
Samozrejme nechci, aby ty díly vycházely nepravidelně, ale co nadelam. Tvoje zdravi je důležitější než povidka. Takže si pořádně odpocin a pak sem dej další díl:3
Uz se ho nemuzu dočkat!❤

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama