Leave me alone- díl 15.

22. července 2016 v 8:00 | Linnie |  Leave me alone
Zdravím vás milí drazí. Jsem tu s posledním předepsaným dílem. Doufám, že stihnu za ten týden napsat dva díly, aby se vám po mě nestýkalo, protože celý první týden srpna jsem pryč a nebudu mít přístup na internet. (Stejně by jste po mě ani nevzdechli, já vím xD) Tak si to užijte a papík.

BTW: Jak se vám líbí nový layout? JINNIE <33



Jimin:
"Jiminie, nechceš dokončit to co jsme začali u tebe doma?" pošeptal mi.

"Hmm..." zavrňel jsem, zřejmě to bylo tím alkoholem v mojí krvi, ale na mámu jsem v tu chvíli kdy přišel úplně zapomněl. Otočil jsem se čelem k němu. Yoongi se trochu odtáhl a sjel mě trochu hladovým pohledem. To na mé tváři vykouzlilo samolibý úsměv.

"Nesměj se," trochu mě praštil do ramene a sám se zasmál. Pak mě vzal za ruku a táhl mě pryč z koupelny.

Yoongi:
Chytil jsem Jimina za ruku a šel s ním do pokoje. Bohužel až když jsme tam vešli, mi došlo že tam mám rozložený celý svůj osobní arzenál, pistole, malorážky a další zbraně. Jimin se zapřel a tím mě donutil zastavit. Otočil jsem se na něj.

"Jimine můžu ti to vysvětlit..." začal jsem, ale Jimin mě zastavil prstem na mých rtech.

"Nemusíš mi vysvětlovat nic, párkrát už jsem to zažil," zašeptal a pousmál se. Vykulil jsem oči.

"C-co?" vyhrkl jsem nevěřícně.

"Tak u tebe už jsem je viděl a u nás doma, teda když jsem byl ještě s tátou, toho bylo taky hodně a já byl zvědavé dítě," trochu se zazubil.

*Cože to vlastně dělal jeho táta?*

Sedl jsem si na postel, Jimina stáhl na svůj klín a objal ho okolo pasu. Detailně jsem studoval jeho tvář. Jak jsem na něho tak koukal, něco mě napadlo.

"Jiminie? Jak se jmenoval tvůj táta?"

Jimin nechápavě pozvedl obočí.

"Proč to chceš vědět?"

Jen jsem pokrčil rameny.

"Park Junmin, ale fakt nechápu na co ti to je," odpověděl mi a stále na mě nechápavě zíral. Znova jsem vykulil oči.

*To není možné...nebo že by ano?*

"Jak dlouho si říkal, že to je od jeho ehm... No víš co myslím," maličko jsem zakoktal, nebyl jsem si úplně jistý, že je dobré mu to připomínat.

"Je to asi čtyři měsíce a nemusíš se bát o tom mluvit, nejsem malé dítě," pohodil Jimin rameny a já lehce přikývl.

"Kde jste bydleli?" vyhrkl jsem na něj potom.

"V L.A. a už mi sakra řekni co to má znamenat," trochu jsem se lekl, protože to na mě vykřikl. Zhluboka jsem se nadechl a podíval se mu do očí.

"Jimine víš... J-já... Mám takový pocit, že tvůj táta byl... Byl můj hlavní dovozce."

"Hlavní dovozce čeho?" nechápal Jimin.

"No... zbraní," mykl jsem pohledem na zem a zpět k němu. Jimin se postavil a začal přecházet po pokoji.

"Jak jako dovozce zbraní, můj táta byl barman," promnul si Jimin spánky.

"Víš já... jsem něco jako vůdce jednoho gangu, co sem nelegálně dováží zbraně. Nechci se chvástat, ale jsme jedni z nejlepších. Dohromady je nás šest a ještě máme spoustu dalších různě po světě, i tady ve městě. No a tvůj táta byl právě náš hlavní dovozce z Ameriky. A ti co ho zabili byli od Aronova otce, protože jsou naše konkurence. Ale... Nechápu proč ti to vlastně vykládám, vůbec by jsi to neměl vědět," taky jsem vstal a dělal to samé co Jimin.

"Víš to jistě, že to byli oni?" zeptal se Jimin po chvíli ticha. Šel jsem ke stolu, z šuplíku vytáhl vzkaz, který jsem po Junminově smrti dostal a podal ho Jiminovi.

"Ti bastardi... Za to zaplatí," zavrčel Jimin, papír který držel v ruce hodil na zem a vyrazil ze dveří. Chvíli jsem jen vyjeveně zíral na dveře, pak mi došlo co se chystá udělat a vyběhl jsem za ním. Už byl skoro venku, když jsem ho dohnal. Popadl jsem ho za ruku, zatáhl ho zpět dovnitř a přitiskl ho na zeď.

"Co si myslíš, že děláš? Jimine nemůžeš za nimi jít, jsou to profesionální zabijáci," zařval jsem na něho. Díval jsem se do jeho skleněných očí a setřel mu z tváře pár slz, stejně to nepomohlo.

"Proč bych nemohl, je to moje rozhodnutí a navíc, nemám co ztratit," zašeptal Jimin, jakoby ani už nemohl mluvit nahlas a sklonil hlavu.

"Jiminie, tohle neříkej. Nezvládl bych, kdyby se ti něco stalo. Ani si nedokážeš představit jak moc mi na tobě záleží," jemně jsem ho políbil na čelo a Jimin mě objal. Jeho slzy se vsakovaly do mého trička, které bylo za chvíli celé mokré.

"Půjdeme teď spát a promluvíme si ráno, dobře?" zeptal jsem ho a pohladil ho po vlasech. Jimin přikývl a pustil mě. Zase jsme ruku v ruce šli do mé ložnice. Ze skříně jsem vytáhl větší tričko a podal ho Jiminovi, aby se převlékl. On si přehodil tričko, ale kalhoty si nechal.

"Jiminie, přece nebudeš spát v jeanech," naklonil jsem hlavu na stranu a přitáhl si ho k sobě za pásek, který jsem po té šikovně rozepl. Jemu se na lících objevila světlá růžová.

"Ale no tak, nebudeš se přece stydět přede mnou, ne?" zasmál jsem se. Jimin zakroutil hlavou a sedl si na postel. Taky jsem se převlékl a přešel k němu.

"Mám tu s tebou zůstat?" zeptal jsem se ho. Jimin jen přikývl.

*Opravdu výřečné stvoření tohle.*

"Dobře" pousmál jsem se a natáhl se na postel. Jimin pořád seděl tak jsem ho stáhl k sobě a objal ho okolo pasu.

"Dobrou Jiminie," zašeptal jsem a lehce ho políbil na rty.

"Dobrou," oplatil mi Jimin, když jsme se odtáhli a přitiskl se ke mě. A tak jsem i usnuli.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 23. července 2016 v 11:47 | Reagovat

Ayeee!! /měla bych to přestat říkat, nebo dopadnu jako Taehyung a jeho Turn up:D/
Mrzí mě, že to nedokončili, ale musím uznat, že ses tomu smutu vyhnula dost dobře:D
Každopádně doufám, že se má uchylná dušička brzy dočká:D
A ten Jiminův táta... nahhh, chuděra kluk. Je toho na něj teď moc. Snad ho Yoongi udrží pod kontrolou:D /jakože neudrží, už to vidím a mám tě přečtenou:D/
Nemůžu se dočkat dalšího dílu, yayayayaaayyy<3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama