Chyť mě jestli můžeš! -Kapitola 3.

24. ledna 2016 v 15:51 | Shadow |  Chyť mě jestli můžeš!
Čauky, jak se máte? Já mám docela depku , nicméně povedlo se mi napsat další díl. Ale mám poslední dobou hodně nápadů, tak snad se mi povede něco dotáhnout do konce. Zase je to kratičký, i když je to zatím nejdelší díl. Užijte si to.




Ještě taková malá legenda. Tučně jsou psány Markovi myšlenky. Zelenou kurzívou je označeno to co z Mark slyší z Jacksonova a JB-ho rozhovorua černou kurzívou jsou Jacksonovi myšlenky.

Jackson jen beze slova ukázal na jednu ze skříněk u protější stěny. JB vstal a papír do ní
vhodil. "C-co jsi tam n-napsal?" Jacksonovi přeskakoval hlas, nemohl uvěřit tomu co Jaebum udělal. "Tvoje číslo a vzkaz, aby se ti ozval." odpověděl mu JB lhostejně a pomalu začal ustupovat směrem ke dveřím, pak se otočil a začal utíkat. Věděl, že mu daleko neuteče.

"Jaebume, okamžitě se vrať!"vřískl Jackson, přemístil se k němu a chňapl ho za límec košile. JB se trochu přikrčil, nechtěl ho naštvat, jen už prostě nemohl poslouchat to jeho neustálé stěžování. Jackson ho táhl za sebou zpět ke skříňkám. "Proč si to udělal?" zavrčel na něho a svezl se po zdi k zemi. JB si k němu přisedl. "Promiň, ale já už tě vážně nemohl poslouchat... Jestli ti to vadí, tak ten papír dostaň ven."
"To nejde, nezvládnu to." Ty škvíry jsou moc úzké, tak dobře to ovládat neumím." zaúpěl Jackson a hodil po Jaebumovi vražedný pohled. "Ještě mi poděkuješ." usmál se JB zlomyslně a zvedl se. Jackson vyrobil jakýsi škleb a napodobil ho, protože musel na trénink a JB měl ještě hodiny.
~~~~~~~~~~~
Markovi akorát skončila poslední hodina. Vydal se ke své skříňce, když zaslechl hlasy. "Proč? Proč by si za ním nemohl jít? Sleduješ ho už tři měsíce." Našpicoval uši, protože ten hlas mu přišel povědomí. "Já nevím... prostě nemůžu." "Jackson?!" problesklo mu hlavou. Zahnul za nejbližší roh, odkud na ně i viděl a poslouchal dál jejich rozhovor. "Hmm... dej mi papír a propisku." Mark jen nechápavě sledoval co se chystá udělat Jacksonův kamarád s tím papírem co po něm chtěl. "Kde má skříňku?" zeptal se ten kluk Jacksona a Mark vyvalil oči. "Počkat to se jako baví o mě?!" Mark přestal vnímat o čem se ti dva baví a než se probral Jacksonův kamarád hodil papír do jeho skříňky, prohodil s Jacksonem pár slov a začal utíkat. Mark se sotva stihl schovat, aby ho neviděl. Když vylezl ze svého úkrytu a nakoukl do chodby, kde ještě před malou chviličkou stál Jackson. Nikde ho však neviděl. Chvíli mu trvalo než mu došlo, že se umí teleportovat. Vyrazil ke své skříňce, vyndal z ní vše co potřeboval a ten papír, potom vyrazil pryč. Sotva dorazil domů, zavřel se u sebe v pokoji. Jeho otec naštěstí nebyl doma, takže měl klid na přemýšlení. Z kapsy vytáhl papír, který měl ve skříňce. Potutelně se ušklíbl. "Začínám mít toho Jacksonova kamaráda rád, díky němu jsem se bez toho aniž bych hnul prstem posunul za jediný den o víc než za celé ty tři měsíce." Vytáhl telefon, uložil si Jacksonovo číslo a začal přemýšlet co mu napsat.
~~~~~~~~~~~~~
Zhruba v polovině tréninku začal Jacksonovi zvonit telefon. "Kruci, který debil mi teď píše." zanadával v duchu, když vešel do šatny, jelikož ho trenér vyhodil. Vytáhl telefon. Smska z neznámého čísla."AHOJ TADY MARK. NAŠEL JSEM VE SKŘÍŇCE TVŮJ VZKAZ. ZÍTRA MÁM ČAS, NECHCEŠ SE SEJÍT?"
"Že bych Jaebumovi vážně poděkoval?" Jackson se podvědomě uchechtl. Vzal svou tašku a přesunul se domů. Odepsal Markovi, rychle se osprchoval a šel do sklepa, trénovat své schopnosti. Po chvíli přišel i JB. "Tak co Mark?" zeptal se JB po tom se usadil v rohu místnosti a sledoval Jacksona jak se snaží přesunou židli od jedné stěny k druhé. "Psal mi, jestli se s ním nechci zítra sejít." odpověděl mu Jackson, jakoby mimochodem. "To jako vážně!" vykřikl JB a skočil mu kolem krku, čímž židle, kterou se Jackson snažil přesunout přelétla celou místnost a rozbila světlo. "Promiň." vykvíkl JB a pustil ho. Jackson si povzdechl a pustil se do uklízení toho bordelu, který se jim podařilo udělat. Jaebum mu pomohl a během chvíle měli hotovo. JB už byl na odchodu, ale venku se spustila průtrž mračen. "Tak to teda ne. Teď tě nikam nepustím, ještě by si onemocněl. Zůstaneš hezky tady dokud to trochu nepřejde." Jackson čapl Jaebuma za ruku a odtáhl ho do obýváku. "Jacksone to je dobrý, zase tak daleko to není, dojdu to." protestoval JB. "Ne nikam, stejně jsem chtěl něco vyzkoušet a budu tě potřebovat."
"Fajn, co potřebuješ." povzdechl si JB rezignovaně. Jackson se na něj zcela vážně podíval. "Můžeš mě obejmout."
"K čemu ti to bude?"
"Když si po mě dole skočil, napadlo mě že bych se mohl pokusit o teleportaci s dalším člověkem. Už jsem to dlouho nezkoušel a za tu dobu jsem se hodně zlepšil."
"Jestli to chceš zkusit můžeme." JB se k němu přiblížil a objal ho. "Připraven?" zeptal ho Jackson. JB přikývl, Jackson zavřel oči a párkrát se zhluboka nadechl. Ze soustředění ho probral Jaebumův hlas. "Kámo, povedlo se." Jackson otevřel oči a zmateně se rozhlédl. Opravdu se mu to povedlo, stáli v Jaebumově pokoji. "Bolí mě hlava." konstatoval Jackson a posadil se na zem. "Jsi v pohodě? Mohli jsme to tušit, měl si problém i když si se přemisťoval s nějakou věcí a tohle je mnohem těžší."

"Ale zvládl jsem to." pousmál se Jackson a nastavil JB-mu ruku na H5.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 24. ledna 2016 v 16:54 | Reagovat

Opravdu krátký, ale díl se mi líbil. Těšim se na další...

2 Karis Karis | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 21:59 | Reagovat

Děvče, teď je něaké depka období, či co? Protože jsem na tom dost podobně :D
Doufám, že Mark nebude ten ZLÝ, protože to je takový štěně moje :3
A jestli nesouhlasíš, můžu ti poslat malou ukázku štěněcího chování :D
Těsím se na další díl! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama