Chyť mě jestli můžeš! -Kapitola 2.

18. ledna 2016 v 17:56 | Shadow |  Chyť mě jestli můžeš!
Annyeong. Jsem dobrá, dokopala jsem se k napsání dalšího dílu, vím že vydávám pozdě, ale lepší než nikdy. Opět je to krátké, ale víc prostě schopná napsat nejsem nestíhám. Musím letět, takže vám jen přeju aby jste si to užili a poprosím vás o komentáře, protože ty mě nutí psát dál.

 

Ani Mark na tom nebyl po návratu ze školy o moc lépe. I cestou domů na sobě cítil ten pohled a tentokrát si dokonce všiml, kdo ho celou dobu sledoval. Kluk s havraními vlasy, v basketbalovém dresu a snapback. Něco na něm přišlo Markovi zvláštní. Když přišel domů čekal na něj jeho nevlastní otec. (Pozn. autorky: Dál už budu psát jen otec, toto mě nehorázně rozčiluje.) "Marku, přijď za mnou do pracovny, musíme něco probrat" Mark chvíli zaraženě koukal na dveře pracovny, pak odešel do svého pokoje, hodil batoh ke stolu a vrátil se zpět k otci. "Co jsi mi chtěl?" zeptal se ho sotva vešel, chtělo se mu spát. "Posaď se." Se značnou nechutí se posadil a čekal co po něm bude chtít. Otec otevřel šuplík, vytáhl nějakou složku a postrčil ji k Markovi. Ten se na něj nechápavě podíval. "Mám pro tebe úkol." řekl mu a Mark nechápal ještě víc. Sáhl po složce, otevřel ji a začetl se. "Jméno:Jackson Wang, Stáří:21 let, Datum narození:28.března 1994, Výška:174 cm,..." listoval složkou a stále nechápal. Potom narazil na fotku, na které poznal toho kluka co na něj dnes zíral v autobuse. "Proč mi to ukazuješ?" zeptal se ho, i když tušil co bude chtít. "Ten kluk by měl chodit na stejnou školu jako ty. Budeš ho sledovat a musíš se s ním spřátelit."
"Ale proč? Já nechci." hlas se mu trochu třásl, věděl co to znamená. Bude z něj muset vytáhnout nějaké informace a pak... pak ho zabít. "Věděl si, že jednou budeš muset, teď nastal tvůj čas a tohle ber jako přijímací zkoušku."
"Co po něm chcete?" zašeptal Mark. "To ti zatím neřeknu. Teď je tvůj úkol prostý, musíš se k němu dostat a přimět ho aby ti důvěřoval, pak se vše dozvíš."
"Dobře." povzdechl si rezignovaně, odmítnout nemohl. Zvedl se ze židle a zadíval se na tu složku. "Můžu si ji nechat?" zeptal se. "Jistě, pořádně si ji prostuduj." řekl mu otec a on se jen ušklíbl. Rozloučil se s ním, popadl tu zatracenou složku a vydal se k sobě do pokoje. Rozplácl se na postel a složku znovu otevřel. Celou ji pročetl, potom položil vedle sebe na noční stolek a usnul.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
O tři měsíce později:

Jacksona opět probudil zvonící telefon. S lehkým úšklebkem a nesouhlasným mručením se stejně jako pokaždé teleportoval před dveře a otevřel svému kamarádovi. Krátce ho objal a vydal se do kuchyně. "Není ti něco? Vypadáš nemocně." zeptal se JB potom co se posadil na židli. "Ne, v pohodě. Jsem jen trochu unavený." odpověděl mu Jackson a promnul si kořen nosu. Jaebum se na něj ustaraně díval, ale nic neříkal. O hodinu později se vydali na autobus. Jacksona opět v autobusu nezajímalo nic jiného než Mark. Už ho dokonce sledoval i ve škole, každou volnou chvíli stál před jeho třídou a sledoval ho, už si dokonce zjistil i jméno. Nevěděl proč to dělal, ale něco v něm ho k Markovi hrozně táhlo.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Mark se za tu dobu nepohnul z místa, co se týče vztahu s Jacksonem. Nevěděl o něm víc než to co bylo napsané v té složce co dostal od otce. Ten na něj stále více tlačil a on byl tím pádem ještě více ve stresu. Jackson už ho sledoval i ve škole. Jeho pohled mu byl stále nepříjemnější a Mark měl často chuť ho okřiknout aby na něj nekoukal, jenže kdykoliv se setkal s jeho pohledem nedokázal promluvit.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
"Jacksone, tak za ním běž." promluvil JB na svého kamaráda. "Já nemůžu..." Jackson nestihl domluvit, protože mu JB skočil do řeči. "Proč? Proč by si za ním nemohl jít? Sleduješ ho už tři měsíce."
"Já nevím... prostě nemůžu." vykřikl Jackson zoufale a schoval obličej do dlaní. JB do něj drcl, aby tolik neřval, přeci jen seděli na školní chodbě. Jackson k němu zvedl hlavu a bezradně na něj hleděl. "Hmm... dej mi papír a propisku." Povídá JB po chvíli. Jackson se na něj jen nechápavě podíval, potom vytáhl věci o které ho žádal a podal mu je. JB si to od něj vzal na papír něco napsal a vrátil tužku zpět Jacksonovy. "Kde má skříňku?" zeptal se ho. "C-co... proč?" vykoktal Jackson. "Kde má skříňku?" zavrčel Jaebum výhružně. Jackson jen beze slova ukázal na jednu ze skříněk u protější stěny. JB vstal a papír do ní vhodil. "C-co jsi tam n-napsal?" Jacksonovi přeskakoval hlas, nemohl uvěřit tomu co Jaebum udělal. "Tvoje číslo a vzkaz, aby se ti ozval." odpověděl mu JB lhostejně a pomalu začal ustupovat směrem ke dveřím, pak se otočil a začal utíkat. Věděl, že mu daleko neuteče.







Pozn. au.: Jej málem jsem zapomněla, včera to byl přesně rok co jsem slyšela první písničku od BTS. Vím, že vás to asi nezajímá, ale pro mě je to velká událost. Kdyby byl zájem, mohla bych se trochu rozepsat o tom jak jsem se vlastně dostala k FF a K-popu vůbec. Prozatím se loučím. ;)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 18. ledna 2016 v 19:03 | Reagovat

Hezký díl. Jsem zvědavá, jak to bude mezi Markem a Jacksonem. Těšim se na další díl...

2 Karis Karis | E-mail | Web | 18. ledna 2016 v 21:47 | Reagovat

Ten konec to zabil!!! :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Každopádně, úplně jsi mi úplně vyrazila dech ._.
Prostě... Ženo má, jestli tohle nebude mít happyend, tak mi věř, že se ti pomstím o.o a to jakože fakt!
(jelikož jsem v lehce úchylné náladě, mohla bych i říct, že si na prdel týden nesedneš, ale o to se postará někdo jiný é.é :D)
JÁ CHCI SLAĎÁRNY <3 Ty mě teď tak nějak drží při životě.
Zítra píšu kontrolku z chem.výpočtů... asi bych se na to mohla podívat a přestat tady slintat do komentu xD

3 abraxice abraxice | Web | 19. ledna 2016 v 20:00 | Reagovat

Super kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama