Jmelí

24. prosince 2015 v 7:00 | Shadow |  Oneshots
Ahojky, mám pro vás malý dárek. Sladkou vánoční povídku, s totálně divným koncem :D Tyhle dva spolu moc vidět není, ale je to škoda, protože jim to spolu hrozně sluší. Tak ať se líbí. A přeju vám všem veselé vánoce.

Skupina:BTS
Pár:KookGi



"Yoongi!!" zapištěl Jungkook a skočil staršímu na záda.

"Kookie, já chápu že máš dobrou náladu, ale jsou tací jako jsem já, kteří prostě ne. A taky nepotřebuju být zmrzačen," zafuněl Yoongi a Jungkooka ze sebe shodil.

"Promiň," Kook se na Yoongiho omluvně usmál.

"Neomlouvej se, už jsem si zvykl, že se chováš jak malej," zasmál se Yoongi a hodil po Kookovi sněhovou kouli. (Pozn. autora: Sice sníh nemáme, ale podle mě k vánocům prostě patří.)

"Já se chovám jako malej? Já nevím, kdo tu po mě hází sníh," Kook nafoukl tváře a uraženě si odfrkl.

"No co je? " zazubil se Yoongi a rozcuchal Jungkookovi vlasy. Kook pleskl Yoongiho přes ruku a nějak se snažil dostat své vlasy do původního stavu. Ovšem docílil akorát toho, že si je rozcuchal ještě víc.

"Sluší ti to," konstatoval Yoongi s úsměvem.

"Poděkuj si," zavrčel na něj Kook.

"Nějak si náladu spravit musím, ne? A navíc za tři dny odjíždíš a já se tu budu dva týdny nudit."

"Vždyť jsem ti to říkal, pojeď na Vánoce k nám."

"To nejde."

"A proč by to jako nešlo?" Jungkook se zastavil a chytil Yoongiho za zápěstí.

"Nechci vás otravovat," pípl Yoongi. Věděl, že Kookovi, kvůli jeho tvrdohlavosti, není nejlepší odporovat.

"Otravovat? To je vtip, že? Kdyby si otravoval, tak tě k nám nezvu a navíc mamka bude ráda, když přijedeš," Jungkook stále svíral Yoongiho zápěstí.

"Tak fajn. Přemluvil si mě," povzdychl si Yoongi rezignovaně.

"Super," vypískl Kook.

"Jako malej," konstatoval Yoongi a chvíli po tom už měl v obličeji notnou dávku sněhu.


*O tři dny později

"Ahoj Kookie, už jsem se na vás těšila," usmívala se na Jungkooka jeho matka.

"A ty jsi Yoongi, že? Moc ráda tě konečně poznávám," Yoongi se jemně usmál.

"Taky mě moc těší."

"Tak pojď, ukážu ti to tu," ozval se Jungkook.

"Ale za chvíli, přijďte bude oběd," volala za nimi Kookova matka, když už mizeli na schodech.


*Štědrý den

Yoongi stál v obývacím pokoji a prohlížel si fotky, které byly všude po bytě Jungkookovi matky vystavené. Najednou se ozvala tupá rána a dost hlasité klení. Yoongi se otočil a pohled mu padl na Jungkooka ležícího na zemi, na prahu místnosti.

"Ty jsi upadl?" zeptal se ho se smíchem. Jungkook k němu zvedl naštvaný pohled.

"Ne, jen jsem si rychle lehl," odpověděl mu nasupeně. Yoongi se tiše zasmál a pomohl mu se zvednout. Jungkook ho stále naštvaně pozoroval a udělal krok od něj. Yoongi naklonil hlavu na stranu a mimoděčně se zadíval na futra dveří nad Jungkookovou hlavou.

*Hmm... jmelí,* napadlo Yoongiho. Chvíli na sebe s Kookem jen tak koukali. Když se chtěl Jungkook otočit k odchodu, Yoongi ho chytil za ruku a přitáhl si ho do objetí.

"C-co to děláš?" vykoktal Kook, když si Yoongi stoupl na špičky, aby byl ve stejné úrovni jako on. Yoongi nic neřekl a Jungkooka políbil. Pak se najednou zarazil a s tichým 'Promiň,' se Kookovi vytrhl a utekl do patra. Cestou málem srazil Jungkookovu matku.

"Kookie, co se mu stalo?" došla ke Kookovi, který stále stál mezi dveřmi a přebíral si celou situaci před chvílí, ještě jednou. Jeho matka na něj starostlivě hleděla.

"A-asi bych se za ním měl jít podívat," vykoktal Jungkook a než stihla cokoliv říct, už byl pryč.

"Sakra, sakra, sakra!" zaklel Yoongi a zamkl za sebou dveře pokoje.

*Na co jsem to kurva myslel? Proč jsem ho políbil?* ptal se sám sebe a svezl se k zemi. Opřel si hlavu o kolena, rukou si vjel do vlasů a silně za ně zatahal. Klepání na dveře, Yoongi sebou trhl.

*Ať to není on. Ať to není Kookie!* prosil v duchu. Jeho prosby však vyslyšeny nebyly.

"Yoongi-hyung, jsi tam?" Yoongi zadržel dech a doufal, že Jungkook odejde. Kookie zkusil otevřít dveře, když se mu to nepovedlo, potutelně se usmál. Chvíli postával před dveřmi, pak odešel a jen tak na oko šel hledat jinam. Yoongi po chvíli váhání odemkl dveře a vykoukl na chodbu.

"Kookie?" zašeptal. Když ho nikde neviděl, trochu si oddechl a zalezl zpět do pokoje, tentokrát však nezamkl. Sedl si na postel opřel se o zeď a do sluchátek si pustil písničky. Potřeboval se trochu uklidnit. Unaveně zavřel oči, bylo toho na něj moc. Jungkook mezitím byl schovaný v koupelně. Chvíli po tom, co za sebou Yoongi zavřel, vylezl z koupelny a stanul před jeho dveřmi. Trochu váhal, jestli za ním má jít, ale nedalo mu to. Potichu vstoupil do pokoje. Starší seděl na posteli opřený o zeď a vypadalo to, že spí.

"Yoongi?" oslovil ho. Když se nedočkal odpovědi, přešel k němu. Natáhl k němu ruku a pohladil ho po paži. Yoongi se trochu zavrtěl, ale jinak nic. Jungkook se jemně usmál, Yoongi byl hrozně roztomilí, když spal.

"Hyung, probuď se," trochu mu zatřásl ramenem.

"Hmm..." udělal Yoongi, avšak oči neotevřel.

"Yoongiii, vstávej!!!" protáhl Kook tentokrát o něco hlasitěji.

"Kookie?!" vykřikl Yoongi, najednou byl vzhůru až moc. Byl přimáčklí zády ke zdi a široce rozevřenýma očima sledoval Jungkooka, sedícího před ním.

"Ano?" Jungkook pozoroval Yoongiho zpod přivřených víček a měl co dělat aby nevyprskl smíchem.

"Co-co tu dě-děláš?" Yoongi nevypadal zrovna dvakrát nadšeně, že ho vidí.

"Proč jsi utekl?" zeptal se Jungkook, naklonil hlavu na stranu a jeho otázku okázale ignoroval.

"Ani si mi nedal šanci cokoliv udělat," dodal po chvilce.

"No...já..." koktal Yoongi, naprosto vykolejený Junkookovým chováním. Jungkook zakroutil hlavou a vtiskl Yoongimu krátký, vášnivý polibek. Potom se zvedl a zamířil ke dveřím.

"Stůj!" vyhrkl najednou Yoongi. Jungkook se trochu uchechtl, ale dál pokračoval směrem ke dveřím.

"Řekl jsem stůj, do prdele!!" Yoongi se zvedl z postele, skoro sprintem Kookieho dohnal a zabouchl mu dveře přímo před nosem.

"Jak si to jako představuješ, prostě mě políbit a odejít?" zavrčel na něj. Jungkook párkrát zamrkal než pochopil co mu Yoongi říká, potom se trochu ušklíbl.

"Udělal jsem přesně to, co ty," Yoongi se trochu stáhl, přeci jen měl Jungkook pravdu.

"Ale já..."

"Ty,co?" skočil mu Kook do řeči a založil si ruce na prsou. Yoongi párkrát naprázdno zaklapl pusu, nevěděl co říct, takže jen Kookovi koukal do očí.

"Proč mi to děláš Yoongi?" povzdychl si Jungkook po chvilce a sklopil pohled k zemi.

"Dělám co?" Yoongi udělal krok směrem ke Kookovi.

"Mateš mě. Když mě políbíš ty, je to podle tebe v pořádku, ale když políbím já tebe začneš vyšilovat. Nechápu..." chtěl ještě pokračovat, ale Yoongi ho nenechal. Překonal tu krátkou vzdálenost mezi nimi a opět Kooka něžně políbil. Když mu Jungkook začal polibky oplácet, trochu se pousmál a poté se odtáhl. Po tváři se mu rozlil rozněžnělí úsměv, při pohledu na Jungkooka s červenými tvářemi, stydlivě klopícího pohled. Pohladil ho po tváři a druhou ruku mu hodil kolem pasu. Jungkook se opřel tváří o Yoongiho rameno.

"Jsi sladkej," pošeptal mu Yoongi, rty se přitom dotýkal jeho ucha.

"Proč mi tohle děláš?" zeptal se Jungkook sám sebe, ale Yoongi ho slyšel.

"Protože jsi nejúžasnější osoba jakou znám. A miluju tě už od našeho prvního setkání," odpověděl mu mimoděčně.

"To jako vážně?" Jungkook zvedl hlavu a rukama se zapřel do Yoongiho hrudníku.

"Co pak by se tohle dalo říct jako vtip?" Yoongi si až teď všiml, že Jungkookovi stéká po líci pár slziček.

"Neplač," slíbal slzy a víc si k sobě Kooka přitiskl. Opřel si čelo o to Jungkookovo a navázal s ním oční kontakt, takhle v objetí stáli několik minut.

"Yoongi?"

"Copak?"

"Proč si mě musel políbit zrovna dnes?"

"Poprvé jsi stál pod jmelím. Podruhé proto, že si potřeboval zacpat pusu... A potřetí proto, že už bez tebe nevydržím ani chvíli," Yoongi chtěl Kooka znovu políbit, ale on byl rychlejší.

"Nejlepší dárek k vánocům, jaký jsem kdy dostal," usmál se Yoongi do polibku, ovšem v tu samou chvíli vešla do pokoje Kookova matka.

"Co vy dvě hrdličky tady?" Yoongi odstoupil od Jungkooka a trochu vyděšeným pohledem ji sledoval.

"Tak ty si přivedeš přítele a ani mi to neřekneš? To mám tedy pěkného syna," pozorovala je oba s úsměvem na rtech.

"No... ale my spolu nic nemáme, tedy alespoň jsme do dneška neměli," podrbal se Jungkook na hlavě a střelil pohledem po Yoongim, který vypadal, že sebou švihne.

"Hmm... tak si to tu vyříkejte a pak přijďte budeme večeřet," s tím odešla a zavřela za sebou dveře. Jungkook pozoroval Yoongiho s pozvednutým obočím.

"Co to kruci...?" Yoongi stále zíral před sebe vydýchávajíc právě zažitý šok.

"Prostě to ber tak, že tě moje máma právě povýšila na mého přítele."

"Cože?"

"Neřeš to, stejně bych jí to pak řekl, protože tě taky miluju."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 24. prosince 2015 v 11:36 | Reagovat

Tak tahle povídka byla zabita!:D ten pár úplně milujuu, jen jsem neměla čas na ně něco napsat.
O můj bože! Oni jsou spolu tak cute :3
A já chci takovou mamku taky. Moje když mě viděla s klukem tak ho začala přesvědčovat aby s námi šel na kafe. A on pak naštěstí odjel, ale mě začal výslech :D
Doufám, že na ně napíšeš víc povídek! :3
A přeji krásné svátky :33

2 Hatachi Hatachi | 24. prosince 2015 v 22:42 | Reagovat

To bylo pěkné.

3 Surka Surka | 3. dubna 2016 v 18:05 | Reagovat

To bolo perfektné, saldké, juj ^^ Viac poviedok na YoonKook, poprosím ^^ (nevadí, že to píšem, až dnes, však nie? :D)
A proste.. aww, tá reakcia tej mamky bola skvelá :3 Som rada za tento príbeh ^^

4 Karin Karin | 26. listopadu 2016 v 16:14 | Reagovat

To byla tak roztomilá povídka. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama