Doteky anděla-kapitola 19.

29. prosince 2015 v 23:59 | Shadow |  Doteky anděla
Čauky, tak jsem se rozhodla Doteky dopíšu do konce roku. Předem se omlouvám za chyby, píšu přes mobil. Tak se to užijte. Komentáře potěší.



Vypráví Jimin:

Nasedli jsme do Taeminova auta. Yoongiho dům byl skoro až na druhém konci města a já cestou stihl pořádně znervóznět. Min mě sice stále uklidňoval, že se nemůže nic stát, ale ve mě hlodal divný pocit. Dorazili jsme na místo. Min vystoupil, aby zjistil, jestli je čistý vzduch. Pak mi pokynul, že můžu vylézt. Pomalu jsme se připlížili k zadnímu vchodu.

"Jimine, kde máš ten klíč?" otočil se na mě Taemin, když jsme stanuli přede dveřmi. Sáhl jsem do kapsy a beze slova Minovi ten klíč podal. Min odemkl a klíč mi vrátil. Vešli jsme dovnitř a zamířili z předsíně do chodby. Z jedněch dveří se ozýval hlasitý povyk.

"To budou kluci. Támhle se schovej, aby tě tu někdo náhodou nenašel," Taemin ukázal směrem k jakési komodě.

"Dobře," zašeptal jsem a schoval jsem se za ni. Min vešel do místnosti ze které se ozýval ten hluk.

"Ahoj Mine, co ty tady?" Poznával jsem hlas jednoho z mých bývalých přátel a taky kluka, se kterým mě Kookie nedávno málem podvedl, Sungmina.

"Jen jsem přišel za Yoongim. Je tu?" Výborně, Min se nijak nechtěl zdržovat, už jsem se těšil až to budu mít za sebou.

"Je nahoře. Ale být tebou za ním teď nechodím, říkal že si jde popovídat s Jungkookem, ale však víš co on míní slovem popovídat," ozval se hlas dalšího z mých bývalých přátel.

"Ah...dobře, dík kluci," slyšel sem Mina ještě říct, ale víc už nic, jelikož jsem se zvedl a vyrazil jsem směrem ke schodům, které jsem zahlédl cestou sem.

"Jimine, počkej to přece nemůžeš!" slyšel jsem Mina jak za mnou křičí, ale neposlouchal jsem ho. Hnal jsem se po schodech jak velká voda. Nahoře jsem se zastavil.

*Kam teď?* zazmatkoval jsem. Rozběhl jsem se k prvním dveřím, které jsem uviděl. Skusil jsem vzít za kliku a dveře se otevřeli. Nechal jsem dveře, dveřmi a koukal po dalších. Zastavil jsem se u jedněch, protože na nich byli vylepené nápisy...nápisy které psal on. Zkusil jsem je otevřít. Byli zamčené. Vytáhl jsem Taeminův klíč.


Vypráví Kook:

Yoongi s polekaným heknutím spadl na zem a já zamířil ke dveřím. Bohužel mi nedošlo jsou zamčené. Vzal jsem za kliku a pokusil se je otevřít.
*Koupelna...* napadlo mě. Avšak sotva jsem se otočil a udělal pár kroků, Yoongi mě přišpendlil ke zdi.


Bolestně jsem sykl, ale on si toho ani nevšiml. Jak jsem se ho snažil odstrčit, chytil obě mé ruce za zápěstí a v ocelovém sevření mi je zvedl nad hlavu, takže jsem se nemohl ani hnout.

"Jsi moc zlobivé štěňátko. Asi bys potřeboval potrestat," pošeptal mi a jazykem přejel po mém uchu. Přehodil si mé ruce do jedné a druhou mi roztrhl tričko. Znovu jsem se pokusil uvolnit své ruce. Když se mi to povedlo, znovu jsem ho odstrčil a opět zamířil ke koupelně. Yoongi však na nic nečekal a povalil mě na zem. Otočil mě na záda a sedl si mi na pas.

"Pusť mě, sakra," zavrčel sem na něj. Zase mi držel ruce nad hlavou a díval se mi do očí. V duchu jsem panikařil.

"Nevztekej se, slibuju že se ti to bude líbit," znovu mě začal líbat. Vynutil si přístup do mých úst. Přestal jsem se bránit.

*Třeba se povede v nějakém nestřeženém okamžiku utéct,* napadlo mě. Najednou se otevřeli dveře a v nich stál Jimin, nevypadal zrovna dvakrát nadšeně. Yoongi zvedl hlavu, ale stále mě držel pod sebou.

"Ahoj Jimine, tebe bych tu nečekal," uchechtl se. Jimin pořád stál ve dveřích jako opařený a střídavě těkal očima na mě a na Yoongiho.

"Pusť ho nebo..."

"Nebo co? Malý ubohý Jiminie, pořád jsi stejný. Samá výhružka, ale skutek, utek," Yoongi nahodil arogantní úšklebek. Ten výraz, který v tu chvíli Jimin měl jsem u něj viděl jen jednou, a to když mě našel se Sungminem. Pár rychlými kroky se dostal k nám a chytil Yoongiho pod krkem, zvedl ho na nohy a během chvíle schytal od Jimina pár pořádných ran do obličeje i do břicha.

"Už nikdy nebudu stejný jako dřív," řekl chladným hlasem, když Yoongi klečel před ním na zemi. Ze rtu mu tekla krev a on stále měl ten svůj arogantní úšklebek. Jimin se otočil na mě a pomohl mi vstát.

"Jsi v pořádku?" ptal se mě se starostí v očích. Usmál jsem se na něj a přikývl.

"Jak roztomilé," ozval se Yoongi. Přešel jsem k němu a tentokrát dostal pěstí ode mě.

"Teda Kookie, ty se nezdáš," uchechtl se Jimin. Zazubil jsem se na něj a skočil mu kolem krku.

"Půjdeme?" zeptal jsem se po chvilce. Jimin přikývl. Ve dveřích jsme se srazili s Taeminem.

"Mine, děkuju. Za všechno," Jimin ho objal a následně jsem ho objal i já.

"Jsem rád, že jste v pořádku. Měli by jste jít, já se o něj postarám. Nezapomeňte zavolat tu policii," Mrkl na nás Min a zmizel za dveřmi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 30. prosince 2015 v 9:53 | Reagovat

Omooooooo.
*vyjevene čumí *
*utíra si sliny *
*ignoruje to, že zase brečí *
To bylo super! Jakože fakt super. Tohle ale není konec, že? :D
Ahhhhhh, je mi líto Yoongiho.... Sice to bul hajzl, ale docela podraz od Taemina.
V mých očích to bude asi navždycky to malé rozkošné koťátko, co z něho dělala Puku a co vidím každou chvíli na videích TwT aghh
Těším se na další díl TwT

2 Narbie Narbie | Web | 30. prosince 2015 v 14:10 | Reagovat

Je jedno, že ho Taemin podrazil, Yoongi je hajzl a tohle si zasloužil a už o hodně dřív. Někdo mu už musel srazit hřebínek. :D
Těším se na další díl. ^^

3 Hatachi Hatachi | 30. prosince 2015 v 21:31 | Reagovat

WOW...klucí se nezdají O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama