TSSS 2/2

29. listopadu 2015 v 21:17 | Shadow |  Oneshots
Čauky. Tak jsem tu s druhou polovinou téhle povídky. Omlouvám se že nevyšla další část 14.dílu doteků, ale zabrala jsem se do tohohle a nestihla jsem doteky dopsat. Tak snad se vám to bude líbit.
Varování: 18+


Pomohl jsem mu vstát. Hodil jsem si jeho ruku kolem krku a opět jsem ho táhl domů. Už jsme tam skoro byli, když mě napadlo, jestli se k němu do bytu vůbec dostaneme.

"Máš klíče?" zeptal jsem se ho.

"Huh?" nechápavě na mě koukal. Zalovil jsem v kapse a vytáhl ty svoje.

"Ptám se, jestli u sebe máš klíče?" zamával jsem mu jimi před nosem.

"Vždyť je máš v ruce," pozoroval mě, takovým tím "Jsi ty normální?" pohledem.

"Ježiš, ale já potřebuju ty tvoje, ne svoje," trochu jsem zvýšil hlas.

"Jo moje klíče. Tak proč to neřekneš hned, že chceš moje klíče," zasmál se.

*Ten kluk si ze mě vážně dělá srandu.*

"Tak máš je?"

"Ne."

"Jak to?"

"Zabouchl jsem si je doma," zazubil se. Měl jsem chuť ho pořádně seřvat. Zhluboka jsem se nadechl a v duchu napočítal do deseti, abych se trochu uklidnil.

"Co mám s tebou dělat?" Položil jsem sám sobě řečnickou otázku.

"Vyspat se se mnou," ozval se Yoongi.

"Cože?" začal jsem přemýšlet, jestli vůbec ví co říká. Jelikož mi neodpověděl, mávl jsem nad tím rukou. Povzdechl jsem si a vydal jsem se s ním na opačnou stranu, ke mně domů.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Zabouchl jsem dveře, zul jsem se a zul jsem i Yoongiho. Odvedl jsem ho k sobě do ložnice. Rozhodl jsem se, že budu spát na zemi, protože z gauče bych byl tak rozlámaný, že bych pak ani nezvedl. Hodil jsem svou deku a polštář na koberec a našel nějaké jiné, co jsem měl. Yoongi usnul takřka hned. Nechal jsem ho být a odešel jsem do kuchyně s telefonem v ruce. Esemeska od mého šéfa a kamaráda zároveň: ZITRA CHODIT NEMUSIS. SEOKMIN SI POTREBUJE PROHODIT SMENY.

Potutelně jsem se usmál.

*Super, volno se hodí. Alespoň si můžu užít Yoongiho.*

Zasmál jsem se vlastním myšlenkám. Šel jsem do koupelny, vyčistit si zuby. Byl jsem celkem unavený. Vrátil jsem se do ložnice. Našel jsem něco v čem se mi pohodlně spí a chtěl se převléknout. Ve chvíli, kdy jsem si sundal tričko, jsem na svých zádech ucítil něčí totálně studenou ruku. Lekl jsem se, ale než jsem se zmohl k nějakému hlasovému projevu, dotyčný mi druhou rukou zakryl pusu.

"Neboj, to jsem já," ozvalo se těsně vedle mého ucha, společně s tichým smíchem. Pomalu jsem se na Yoongiho otočil a tím jsem se zbavil ruky která setrvávala na mých ústech.

"Y-Yoongi?" vykoktal jsem potichu. Ve slabém světle pouličních lamp, které sem pronikalo oknem, jsem viděl jemný úsměv na jeho rtech. Pomalu se ke mně sklonil a políbil mě. Byl jsem v šoku, takže jsem mu neodpovídal. Odtáhl se ode mě.

"Alespoň sem to zkusil," zašeptal a pustil mě. Otočil se a pomalým krokem se vydal zpět k posteli. Natáhl jsem jsem se po jeho ruce a přitáhl ho zpět k sobě. Koukali jsme si navzájem do očí. Pořád jsem byl mimo a jednal úplně bezmyšlenkovitě. Udělal jsem krok němu a políbil ho. Slabě sál můj spodní ret a opět mě přitiskl na zeď. Dlouho si nadvládu neudržel, přeci jen mám větší sílu nežli on. Rukou jsem mu zabloudil pod tričko. Užíval jsem si každého doteku jeho jemné kůže. Když jsem jakoby omylem zavadil prsty o jeho bradavku, Yoongi skoro zavrněl jako kočka. Trochu jsem se zasmál a sundal jsem mu triko. Pohled na jeho tělo mě konečně probral.

*Tohle bych neměl.*

Odtáhl jsem se od něho. Sledoval mě zpod přivřených očních víček.

"Já-já nemůžu," vykoktal jsem potichu.

"Proč?" trochu mě tím zaskočil.

"Protože... já nevím. Není to správné. A ty jsi opilí," neodvážil jsem se na něj podívat.

"Když ne ty, tak já," zavrněl mi do ucha a kousl mě do něj. Ošil jsem se, jeho mírně zrychlený dech mě šimral na tváři a způsoboval mi husí kůži po celém těle. Otevřel jsem oči a setkal se s jeho vyzývavým pohledem. Věděl jsem, už ve chvíli kdy mě poprvé políbil, jak to dnes skončí, že mu neodolám. Snažil jsem se tomu zabránit, i když jsem věděl, že to nemá cenu. Strach z toho, co se mezi námi pak stane, jsem zahnal někam hodně hluboko do své mysli a rozhodl jsem se užít si tuhle chvíli. Pomalu se ke mně přiblížil, čekal jestli ucuknu. Když se tak nestalo, políbil mě. Něžně, ale přitom v tom bylo něco vášnivého. Jazykem se líně třel o ten můj, vysílal ke mně tichou prosbu o to, abych náš polibek prohloubil. Bylo to trochu zvláštní, bral jsem ho jako někoho, kdo musí být za každou cenu dominantní, ale líbilo se mi to. Rukou kterou jsem si do teď pohrával s jeho vlasy, jsem mu zaklonil hlavu. Usmál se do polibku a svýma rukama spočinul na mých bocích, zatínal do nich nehty a škrábal mě. Slíbal jsem linii jeho čelisti a začal jsem jeho krk obsypávat motýlími polibky.

"Jiminie," zasténal, když jsem mu promnul obě bradavky zároveň. Vyděšeně vyhekl, když jsem ho vzal do náruče a vzápětí jsem ho hodil na postel. Sedl jsem si mu na pas a zase ho začal líbat. Rukou jsem se nenápadně dostal pod jeho kalhoty a stiskl jeho chloubu v ruce. Zalapal po dechu a zaklonil hlavu v němém výkřiku. Nesouhlasně jsem zavrtěl hlavou a slezl jsem z něj. Zvedl se na loktech a nechápavě na mě koukal. Sledoval jsem ho s provokativně skousnutým rtem a mučivě pomalu jsem mu začal stahovat kalhoty. Měl jsem co dělat, abych se po něm hned nevrhnul. Yoongi jen tiše skučel a něco šeptal. Jazykem jsem přejel po celé jeho délce. Sám jsem byl už dávno bolestivě vzrušený, ale jeho dokonalé sténání mého jména mi dokonale zatemnilo mysl. Během chvíle se udělal, všechno jsem spolkl a vytáhl jsem se zpět nahoru. Yoongi se přisál rty na můj krk a nechával za sebou červené značky. Jemně jsem si ho za bradu přitáhl do polibku.

"Vem si mě, prosím." vydechl přerývaně. Záhy po té, jsem se sám zbavil kalhot. Nasliněným prstem jsem do něj vnikl. Skoro žádná reakce, jen tiché syknutí. Přidal jsem druhý, z jeho očí uniklo pár neposlušných slziček, které jsem hned slíbal. Počkal jsem až si trochu zvykne a pak jsem do něj vnikl i třetím prstem. Opět jsem počkal až si zvykne, po chvíli se sám pohnul boky proti mým prstům a do něj začal přirážet ve snaze najít správný úhel. Když jsem ho našel, hned jsem to poznal. Vytáhl jsem z něj prsty a nahradil je mou chloubou. Během chvíle jsme oba sténali, jak nejvíc jsme mohli a Yoongi se už podruhé za dnešek udělal. Můj vrchol na sebe nenechal dlouho čekat a já se znaveně svalil vedle něho. Yoongi se na mě otočil a vtiskl mi slabý polibek. Objal můj pas a schoulil se do klubíčka v mé náruči. Přikryl jsem nás a během chvíle Yoongi usnul. Sledoval jsem jeho tvář uvolněnou spánkem. Povzdechl jsem si.

*Kéž by to takhle mohlo být pokaždé.*

"Ráno tě zřejmě čeká pořádný šok Min Yoongi."
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Probudil jsem se. Yoongi stále spal a tiskl se ke mně. Jemně jsem se usmál. Byl roztomilí. Opatrně, abych ho nevzbudil jsem ze sebe sundal jeho ruce. Oblékl jsem se a šel do kuchyně. Udělal jsem si něco k snídani. Pak jsem vzal sklenici s vodou a Paralen. Přišel jsem do ložnice. Yoongi seděl na posteli s bolestným výrazem.

"Dobré ráno."

"Dobré," Yoongi na mě koukal trochu zvláštním pohledem. Vděčně se na mě usmál, když jsem mu podal tu sklenici a prášek.

"Jestli máš hlad, v kuchyni je snídaně," otočil jsem se na patě a odešel jsem.


V kuchyni panovalo ticho, seděl jsem naproti Yoongimu, který se přehraboval ve své snídani. Když si všiml jak na něj koukám, zbystřil.

"Jimine, co se včera stalo?" Nervózně jsem se ošil, bylo mi jasné, že se zeptá.

"Nic moc," pohled jsem zabodl na podlahu, která mi najednou přišla hrozně zajímavá. Slyšel jsem zavrzání židle a rychlé přibližující se kroky.

"Jimine já vím, že se včera něco stalo. Pár věcí si pamatuju," trochu zvýšil hlas. Vyděšeně jsem k němu zvedl pohled.

"Y-Yoongi, já se ti hrozně moc omlouvám. N-nevím co mě to popadlo," vykoktal jsem.

*Tak a je to tady, přesně to co jsem si myslel. Teď mi jednu vrazí, odejde a už se mnou nikdy nepromluví.*

Zavřel jsem oči a čekal.

"Jimine, já nechápu za co se omlouváš." Váhavě jsem se na něj podíval.

"Dobře, řeknu ti co se včera stalo, ale radši si sedni."

Yoongi se vyhoupl na kuchyňskou linku. Trhaně jsem se nadechl a začal jsem mu vyprávět co se tedy včera stalo.

"...No a nakonec jsme se spolu vy-vyspali," zakončil jsem to. Během svého monologu jsem se zvedl ze židle a opřel jsem se o stůl. Yoongi seskočil z linky a přešel ke mně.

"Zvláštní že si zrovna tohle nepamatuju..."

"Ale je to škoda," dodal po chvíli téměř neslyšně. Nevěřícně jsem zamrkal. Yoongi se opřel rukama o stůl a nahnul se k mému uchu.

"Co zkusit ty vzpomínky trochu oživit?" zašeptal a mě přeběhl mráz po zádech.

"To myslíš vážně?" zeptal jsem se přiškrceně.

"Přímo smrtelně," trochu se zasmál a pak mě políbil.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

O půl hodiny později jsem ležel na gauči s Yoongim v náručí. Chtěli jsme koukat na film, ale ani jeden z nás mu nevěnoval příliš velkou pozornost.

"Co vlastně znamená ta tvoje přezdívka?" zeptal jsem se ho. Už jsem se chtěl zeptat dávno, ale ještě jsem k tomu nedostal příležitost. Yoongi mě sledoval jak kdyby nechápal co mu říkám.

"Myslíš TSSS?" zeptal se a já přikývl.

"The Sweet Swager Suga."



Pozn. aut.: Tak co zase jsem z toho udělala totální hovadinu. Když jsem tu povídku začínala psát mělo to být úplně jinak a nakonec z toho vzniklo tohle. Obdivuju vás, jenž jste to přečetli až do konce.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 23:43 | Reagovat

Hahaha hah ahhh h.
Jop. Za pět hodin vstávám do školy, Le po téhle povídce mě nějak přešla chuť spát!! :D vtipné, že? Teď mám chuť se k někomu přitulit TwT :D
Celé to bylo takové sladké TwT sladce úchylné :3 :D a to já ráda :3
Já ráda sněhuláky stavím ~~ Hell gurl. Postavíme spolu sněhuláka :"D
Well zpátky k povídce.
Taky jsem přemýšlela nad tou přezdívkou. Ale mě napadlo takové to urazene tssss xD takze jsem byla úplně mimo :D
Strašně se mi to libilo a těším se na další takové povídky a i na další díl doteku :3

2 Natalii Natalii | Web | 30. listopadu 2015 v 17:48 | Reagovat

The Sweet Swager Suga? hehehe:33 , to je cute ^.^
Smut se mi líbil, povedl se :3 a bylo to sladke, tak jako je sám sugaa a celé yoonmin:3 ahhhh, nevím co říct >< je to na mě moc . Moc feelz . Nejen z bts a toho všeho co se ted děje ale i z těchto povídek .. jednou to opravdu bude moje smrt, to vám slibuju.. xD

3 Hatachi Hatachi | 30. listopadu 2015 v 18:01 | Reagovat

Abys chtěla vědět, tak mě se to takhle líbílo. Hlavně to, jak chtěl Yoongi od Jimina osvěžit paměť...
A těšim se na další tvoje takovéhle povedené dílka...

4 Surka Surka | 3. dubna 2016 v 19:07 | Reagovat

Som nadšená z tejto poviedky :3 Bolo to sladké a úchylné, čo viac si človek môže priať? :D
Teším sa na ďalšie poviedky od teba :3

5 Karin Karin | 26. listopadu 2016 v 13:55 | Reagovat

Moc moc pěkné.********** :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama