Doteky anděla-kapitola 13. 2/2

22. listopadu 2015 v 21:53 | Shadow |  Doteky anděla
Ahojky tak jsem tu s druhou částí. Musím říct že jsem se překonala. Tato část má skoro 800 slov. Možná je to tím, že jsem asi stvořila dalšího K-popového šílence :D. Užijte si to.




Vypráví Kook:

Stál jsem v koupelně, opřený o umyvadlo a zíral na sebe do zrcadla. Byl jsem naštvaný, ani nevím proč. Pustil jsem vodu a opláchl si obličej.

*No tak, uklidni se. Co to do tebe zase vjelo?* ptal jsem se sám sebe v duchu. Slyšel jsem, jak si Jimin začal zpívat. Sám pro sebe jsem se usmál, má krásný hlas. Začali napadat v celku úchylné myšlenky, ale zahnala je tupá rána z vedlejší místnosti a zvuk tříštícího se skla. Vystřelil jsem z koupelny.

"Jimine co... se stalo?" zeptal jsem se ho a cestou jsem se letmo pousmál, celému tomu výjevu, který se mi naskytl. Jimin sedící na zemi, se slzami v očích a všude kolem rozbité sklo. Prohlédl jsem si jeho pořezanou ruku. Zvedl jsem ho ze země a táhl ho do koupelny. Sice se mu trochu nechtělo, ale když jsem ho ujistil, že to sklo pak uklidím už neprotestoval. Ruku jsem mu dal pod proud vody a začal hledat obvaz. Když jsem ho našel, ruku jsem mu jemně osušil a začal ji obvazovat. Jimin na mě koukal jak u mučení. Což jsem shledal nehorázně roztomilým, ale vypadal vtipně.

"Co jsi to vyváděl, že se ti povedlo tu poličku shodit, co?" ptal jsem se ho se smíchem.

"Tancoval," odpověděl mi a stydlivě sklopil pohled.

"Ty jsi tancoval? V kuchyni?" Koukal jsme na něj, s pobaveně povytaženým obočím.

"Hmm...jo," vypadal tak roztomile, měl jsem chuť ho umačkat v objetí.

"Ty jsi takový moje trdlo, vždyť tam není místo. Jo a mimochodem nejsem tu jediný kdo dobře zpívá."

"Cože, ty-ty jsi mě slyšel?" vykoktal a vyjeveně na mě koukal. Opět jsem měl chuť, se začít smát.

"Myslím, že tě slyšeli všichni co tu bydlí, vzhledem k tomu jak si řval. Ale hlas máš božskej." poslední větu jsem zašeptal s jistou touhou v hlase. Zdravou rukou si mě přitáhl k sobě a políbil mě.

"Děkuju," zašeptal, pak se odtáhl a chtěl odejít. Nenechal jsem ho. Chytil jsem ho za zápěstí a chtěl ho přitáhnout zpět. Jenže Jimin ztratil rovnováhu, spadl na zem a mě stáhl s sebou. Asi minutu jsme tam oba dva jen tak leželi a zírali do stropu. Zvedl jsem se na loktech a koukl po Jiminovi. Ten se na mě šibalsky usmál a nějakým záhadným způsobem jsem najednou ležel pod ním. Trochu vyjeveně jsem na něj koukal. Opřel se rukama vedle mé hlavy a díval se mi do očí. "Nechtěl si jít uklízet to sklo?" zeptal jsem se ho.

"Netvrdil jsi mi náhodou, že ho pak uklidíš?" zasmál se.

"To jo, ale musel by si mě pustit."

"Sklo počká," zašeptal a vášnivě mě políbil. Byl jsem trochu vyvedený z míry. Na tuhle jeho osobnost, jsem si ještě nezvykl. Začal okusovat můj spodní ret až se mu povedlo mi ho prokousnout. Rukou se dostal pod mé tričko, měl úplně ledovou ruku. Začal mi zvonit telefon.

*To si snad děláte srandu,* problesklo mi hlavou. Začal jsem šmátrat po kapsách tepláků. Jimin mezitím, co já hledal telefon, přesunul rty na můj krk. Zvedl jsem se do sedu a opřel se o vanu.

"A-ahoj Tae. Děje se něco?" povedlo se mi říct, když jsem hovor přijal.

"Au, Jimine to bolí," vyjekl jsem, když se mi zakousl do klíční kosti.

"Ale, ale... Copak to tam vyvádíte?" z Taeho hlasu byl slyšet smích.
"Ehm, to... nechceš vědět. Co jsi potřeboval?"

"Já jen, jestli nechcete jít někam oslavit to, že už jsi v pořádku."

"Oslavit? No..." nedořekl jsem větu, jelikož mi Jimin sebral telefon.

"Ahoj Tae, tady Jimin. Jestli chceš oslavovat, tak se dnes sejdeme v sedm, v tom baru, kam chodí Kookie vystupovat, ok?"

"Fajn, tak čau," S tímhle hovor položil.

"A můj názor tě nezajímá?" zeptal jsem se uraženě.

"Ještě mi řekni, že se ti nechce."

"To jsem neřekl."

"Tak v čem je problém?"

"No vlastně... já ani nevím," vydechl jsem poraženě. Vysvětlovat mu, jak jsem to měl v plánu oslavit, raději nebudu.

"Jungkookie..." ozval se po chvíli ticha Jimin.

"Hmm..."

"Máš hlad?" Tak nějak jsem nepochopil, proč se ptá zrovna na tohle, ale asi chtěl nějak zakecat tu kousavou atmosféru.

"Trochu."

"Tak pojď, uklidíme to sklo a dáme si něco k jídlu."

Přikývl jsem a zvedl jsem se ze země. Jimin usoudil, že se mu vařit nechce a já na to taky neměl náladu, takže jsme se spokojili s nějakou polévkou z pytlíku. Potom jsme si pustili film a trochu zapomněli na čas. V šest jsem si najednou vzpomněl na Taeho.


"Sluší ti to," okomentoval Jimin můj outfit, když jsem vyšel ze dveří na chodbu kde na mě čekal.

"Děkuju, tobě taky," oplatil jsem mu. V opraných černých jeansech a upnutém černém triku vypadal strašně sexy. Ruku v ruce jsme se vydali k baru a cestou se stavili ještě pro Hoseoka s Taehyungem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Narbie Narbie | Web | 23. listopadu 2015 v 17:27 | Reagovat

Awh..Jimin vystrkuje růžky. ^-^
Těším se na další díl. ~

2 Shadow Shadow | Web | 23. listopadu 2015 v 17:37 | Reagovat

[1]:  Jop, jop Kookie se nám taky trochu vybarvuje :-D

3 Hatachi Hatachi | 23. listopadu 2015 v 20:05 | Reagovat

Moc hezký díl. Těšim se na další :-)

4 Natalii Natalii | Web | 23. listopadu 2015 v 21:00 | Reagovat

Ok, ale vyrušit uchylárny...to se neděla .. ><
Začíná to být zajímavé ^^, zajímalo by mě, co se stane na té oslavě? Jestli zas někoho zmlátíš, tak si mě nepřej ... ok?:D

5 Shadow Shadow | Web | 23. listopadu 2015 v 21:30 | Reagovat

[4]: Beru na vědomí :-D Ale neboj už se nám tu ty úchylárny začnou objevovat.

6 Karis Karis | E-mail | Web | 27. listopadu 2015 v 17:52 | Reagovat

Ohohohoo no Jiminnie :333
Jdu rychle číst další díl! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama