Doteky anděla-kapitola 7.

3. října 2015 v 13:00 | Shadow |  Doteky anděla
Čauky tak je tu další díl. Myslím že by se ani nic nestalo kdyby jste to vůbec nečetli. Je to spíš jen takový INFO díl. No i když, je tam pár dost zásadních informací :/ Užijte si to.
Varování: žádné


Vypráví Kook:

Chvíli vypadal že přemýšlí, potom se mu ale na tváři objevil tajemný a zároveň trochu perverzní úsměv. Začal jsem se bát. "Do-dobře už nebudu tvrdit že zpívat neumím, ale prosím jen rychle zapomeň na to co tě právě napadlo." vykoktal jsem.


Vypráví Jimin:

Když jsem mu vyhrožoval tou nahrávací společností, napadlo mě jak by to asi znělo, slyšet ho sténat moje jméno. Byl jsem si vědom svého poměrně no.... hodně úchylného výrazu.

"Do-dobře už nebudu tvrdit že zpívat neumím, ale prosím jen rychle zapomeň na to co tě právě napadlo," vykoktal.

"Fajn, fajn. To beru," zasmál jsem se, ale mé tváře nabrali trochu červenější odstín, když na mě Kookie chvíli pobaveně koukal, ale pak se začal tvářit jako že nic. Bodejť by se mi nesmál, když jsem ho jednu chvíli doslova svlékal pohledem. Koukl jsem po hodinách.

"Musím si vzít prášky," řekl jsem, zvedl se ze země a odešel jsem do koupelny.

"Jiminie?"

"Copak?"

"Když jsem tě včera srazil všiml jsem si, že píšeš texty. Můžu se na ně podívat?" zeptal se a já ztratil řeč.

"Ale,to..."

"Prosím, Jimine. Já už tvou prosbu splnil," Kookie nafoukl tvářičky a udělal na mě štěněcí očka.

"No tak dobře, ale nesměj se mi. Píšu si to jen tak pro zábavu, nikdy je nikdo neviděl takže si toho važ," řekl jsem a přešel jsem ke stolu, abych vyhrabal svůj sešit.

"Děkuju,"zapištěl Kookie.

*Vážně se chová jak dítě. Bože jak mě mohli svěřit jemu. Ti doktoři jsou divní,* řekl jsem si v duchu a podával mu svůj sešit. Kook v něm chvíli listoval, pak se zastavil na jedné straně, kterou jsem poznal až příliš dobře. Napsal jsem to v dobu Yoongiho zrady. Měla to být písnička pro něj k narozeninám ale pak...(Toto si necháme na jindy XD já vím jsem zlá.)

"Tohle je zajímavý," řekl a tak si jakože poloodbroukal, poloodzpíval část textu.

"Váženě je to zajímavý. Ty city v tom, láska, bolest, nenávist. Je to zvláštní. To jsi nenapsal jen tak, viď?" podíval se na mě takovým zvláštním pohledem.

"No, máš pravdu nenapsal," povzdychl jsem si.

"Jestli o tom nechceš mluvit, nemusí,." v jeho tváří bylo vidět starost.

"Děkuju, ale když už jsem to nakousl, tak ti řeknu alespoň část," usmál jsem se.

"Začal jsem to psát v dobu kdy jsem měl přítele, mělo to být pro něj k narozeninám. Jenže pak..." do očí se mi natiskly slzy. Pořád to bolelo.

"Jenže pak se z mé lásky, vyklubal ten největší debil pod sluncem. No a zbytek už sis tam mohl přečíst," po tvářích mi tekli hořké slzy.
"Jiminie, promiň neměl jsem se na to ptát," Kook se zvedl a objal mě.

"To je v pořádku," objetí jsem mu oplatil a svou tvář zabořil do jeho ramene. Zase jsem cítil ten zvláštní hřejivý pocit jako pokaždé, když jsem ho objímal.

"Tak a teď k jinému tématu," usmál se na mě Kook, tím svým dokonalým úsměvem, když mě pustil.

"Hmm... a k jakému?" zeptal jsem se a sedl jsem si na postel.

"Neřekl jsi mi, že jsi na kluky," podíval se na mě pobaveně. Zrudl jsem, v tu chvíli jsem musel být červenější než přezrálé rajče.

"No neřekl, nevěděl jsem, že je to důležitá informace. Tobě to vadí?" řekl jsem, dech se mi zadrhával v plicích.

"Ne, nevadí mi to. Jak jsem na to tak koukal, tak celá tvoje taneční skupina je... no ty víš co."

"No, ano. Vlastně jsme se dali dohromady přes páry, které klukům vydrželi do teď. Tae přivedl Hobiho, Jin..."

"Kdo je Hobi?"

"Taeho přítel. Ten, co tě dnes chtěl zabít pohledem, když po tobě Tae skočil."

"Jo už, vím. Myslím že mě asi nebude mít moc rád," zasmál se.

"Neboj on si zvykne. Tae se takhle vrhá kolem krku každému, koho zná jménem."

"Aha, tak to se snad nemusím bát."

"Jsem celkem unavený, asi půjdu spát."

"Ok, já půjdu taky. Jsem taky unavený z toho vašeho tréninku," zazubil se.

"Z našeho tréninku? Vždyť to nic nebylo."

"Možná podle tebe, ale já nejsem zvyklí trénovat víš?" opáčil se.

"Hmm... to asi jo," řekl jsem a zaplul do koupelny. Osprchoval jsem se a vyčistil jsem si zuby. Z vedlejší místnosti bylo slyšet Kooka jak si pobrukuje tu písničku, na kterou tancoval dnes odpoledne.
*Musím se ho zeptat co je to za skladbu,* napadlo mě. Popřál jsem Kookiemu dobrou noc a během chvíle jsem usnul.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Když jsem se vzbudil, koukl jsem po hodinách na stěně proti mně a zděsil jsem se.

"Půl jedenáctý? Jak jsem sakra mohl tak dlouho spát?" zařval jsem a vylítl z postele.

"Taky ti přeju dobré ráno. A nešil tak, víš že máš být v klidu." ozval se zničeho nic Kook těsně vedle mě.

"Ježiš, to mi nedělej. Víš jak jsem se lekl?" vyhrkl jsem a plácl sebou zpět na postel.

"No jo, promiň. Akorát jsem tě šel vzbudit a ty takhle vylítneš. Taky jsem se tě lekl, takže jsme si kvit," zazubil se a do ruky mi vtiskl prášky.

"Děkuju," usmál jsem se.
"Tak co budeme dělat dnes?" zeptal se.

"Já nevím, mě nic nenapadá. A navíc ,já přece nemám nikam chodit,"řekl jsem s nezájmem.

"Hmm... to je vlastně pravda. Takže se asi budeme celý den nudit tady," Kook trochu posmutněl.

"No tak, to že budeme celý den tady, neznamená že se budeme nudit. A navíc, ty tu se mnou trčet nemusíš."

"Ale jo, musím. Doktor říkal, že nesmíš zůstat dlouho sám, kdyby si náhodou zase začal kolabovat."

"Hmm... tak si nestěžuj."

"Kdo si tu stěžuje?"

"No, tak proč mi říkáš, že se tu budeš nudit, když já nemůžu za to že mám otřes mozku."

"A tím mi naznačuješ jako co?" zařval na mě.

"Kooku v klidu. Takhle jsem to nemyslel."

"A jak teda? Já vím moc dobře, co jsi tím naznačoval."

Zvedl jsem se z postele, zezadu jsem ho objal a položil hlavu na jeho rameno.

"Kookie, promiň. Já to tak fakt nemyslel."

Oddělal mé ruce od jeho pasu a otočil se na mě.

"Nech mě být," s těmito slovy se rozešel ke dveřím na chodbu a obul se. Když odcházel, nezapomněl za sebou pořádně prásknout dveřmi.

"Tvrdohlavec jeden," řekl jsem si pro sebe a odebral se do koupelny.


Vypráví Kook:

Byl jsem na Jimina naštvaný. Potřeboval jsem se projít a vyčistit si hlavu. Šel jsem celkem dlouho, až jsem došel do nějakého parku. Sedl jsem si na lavičku a přemýšlel. Nakonec jsem si začal uvědomovat, že Jimin měl pravdu. Chtěl jsem jít zpět a omluvit se mu jenže... já se ztratil. Jelikož jediný na koho jsem měl číslo byl Jimin, nezbylo mi nic než mu zavolat a doufat že, to zvedne. Prozváněl jsem ho dlouho, nebral mi to.

*Já jsem takový debil. Určitě je na mě naštvaný,* nadával jsem si v duchu. Už jsem to chtěl vzdát, když mi to Jimin zvedl.

"Ahoj. Promiň že jsem to nezvedal, byl jsem ve sprše. Děje se něco?"

"No, ahoj. Emm... no děje, já se ztratil."

"Jak si se mohl ztratit?"

"Jak jsem odešel, tak jsem prostě zabloudil."

"Hmm... to je dobrý. Popiš mi to kolem."

"No, jsem v nějakým parku. Asi dva bloky odtud, jsem zahlédl nějaké nákupní centrum."

"No to mi moc neřekne. Tak mi to kolem vyfoť a pošli mi to."

"Ok, tak chvíli počkej.

Položil jsem hovor, udělal pár fotek svého okolí a poslal je Jiminovi.

Za chvíli mi přišla smska. VÍM KDE TO JE ZŮSTAŇ NA MÍSTĚ, ZA CHVÍLI JSEM TAM.

Čekal jsem asi čtvrt hodiny, potom jsem uviděl Jimina. Skočil jsem mu kolem krku a oba jsme spadli na zem.

"Panebože, už si snad horší jak Tae," začal se smát a pocuchal mi vlasy.

"Jimine, promiň. Já jsem... nevím co to do mě vjelo," vykoktal jsem.

"To je v pohodě. Měl si pravdu, nebylo to ode mě zrovna taktní, říct to takhle."

Usmál jsem se. Ten kluk se mi líbil od první chvíle, sice jsem ho znal pár dní, ale když jsem se včera dozvěděl, že je gay... od té doby jsem pořád přemýšlel nad tím jestli se mi někdy povede dostat ho.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 3. října 2015 v 15:24 | Reagovat

Woooo. Prej, že se v tom nic moc nestane. Haha. Dobrej for :D
Strašně se mi to libilo T3T muhii proč to Jimin sakra neudělal?! :D Ahh. Zase musíme čekat, co? Až do středy, co? :D každopádně těším se na další díl <3

2 Hatachi Hatachi | 3. října 2015 v 21:37 | Reagovat

To jsou ale dvě paka. Takhle nesmyslně se pohádat a navíc Kook se z toho ztratí. Ale Jimin ho našel, padli si kolem krku a omluvil se jeden druhému. Co více si přát...
Moc se těšim na další díl...

3 Natalii Natalii | Web | 4. října 2015 v 0:23 | Reagovat

Awww ^.^, to je cute:3, až se rozplývám >< :D. Jen jsem fakt zvědavá, co se mezi Gim a Jiminem stalo:o , těším se na další díl ^.^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama